Anotácie k prednáškam z prvej konferencie SCMS a zástupcovia teologických škôl v Českej republike a na Slovensku

Vztah teologie a misiologie: Misiologická hermeneutika

ThDr. Pavel Černý, Th.D.
Vedoucí katedry praktické teologie
Evangelikální teologický seminář, Vyšší odborná škola teologická a sociální, Praha

V přednášce je poukázáno na hluboké provázání teologické práce s misií církve. Však to byla právě misijní orientace církve, která dala podnět k rozvíjení nejrůznějších teologických témat. Proto někteří teologové považují misii za matku teologie. Historie a teologie rané církve jsou „historií a teologií misie“. Tato úvaha vede přirozeně k tomu, aby také dnes byla Bible přijímána a čtena jako misijní dokument církve.

Misiologická hermeneutika je založena v samotné existenci Písma svatého. Mnohé biblické texty se rodily v průsečíku Božího sebezjevení a v zápasech, krizích a konfliktech Božího lidu. Autor směřuje k podtržení dvou zásadních hermeneutických principů: Písmo je třeba číst mesiánský (s orientací na Mesiáše) a misijně (s orientací na službu a naplnění misijního poslání).

Kontextuální misiologie jako nedílná součást Praktické teologie

Ing. Daniel Fajfr, M.Th.
Misijní pracovník Církve bratrské
Evangelikální teologický seminář, Vyšší odborná škola teologická a sociální, Praha
Vyšší odborná škola sociální a teologická – Dorkas, Olomouc

V úvodní části referátu je uveden stručný náznak vývoje klasické misiologie v Německu. Konstatuje se, že česká teologie na rozdíl od německé nemá téměř žádnou misiologickou tradici. Ani po roce 1989 se v této oblasti praktické teologie univerzitního typu nic nezměnilo. Autor hledá příčiny a důsledky tohoto neblahého jevu. Je přesvědčen, že dobrá teologie, která má mít prorocký rozměr se bez kvalitní misiologie neobejde. Pokud evangelizace a misie nemá uvíznout na mělčině entusiasmu a improvizace, potřebuje mít své zakotvení nejen v Písmu, ale i v solidní teorii misie, která by systematicky pojednala její historii, teologii a kontextuální aplikaci, a to na všech úrovních teologického vzdělávání u nás.

Mgr. Matilda Györi (účastníčka diskuse)
Externí vyučující
Fakulta reformovanej teológie – Univerzita J. Selyeho, Komárno

Misie teologie nebo teologie jako misie

Petr Činčala, M.Div., MSW, PhD
Research manager, NCD-International
Teologický seminář Církve adventistů sedmého dne, Sázava

Na základě své vlastní zkušenosti hledání odpovědi na otázku smyslu církve ve společnosti prostřednictvím studia teologie autor připojuje svůj hlas k
ostatním v článku citovaným teologům a misiologům, kteří poukazují na to, že teologie jako vědecká disciplína je jen velmi málo použitelná v praxi,
protože ztratila svůj misijní záměr (missio Dei). Teologické vzdělání je irelevantní rovněž, protože je postaveno na filosofickém předporozumění ustupující moderny a ztrácí tak svou hodnověrnost. Misiologie může teologii pomoci vrátit se zpět ke svému původnímu poslání. Výuka misiologie je
nezbytná k tomu, aby teologie mohla opět spojit teorii s praxí a zharmonizovat interpretaci textu Písma s jeho aplikací v kontextu společnosti.

Praktizovanie a vyučovanie misie – reflexia na historickú skúsenosť misie a evanjelizácie v Presbyteriánskej cirkvi v Kórei

Host:  Rev. Daniel Dong-Sung Kim

doktorandský študent misiológie

School of Divinity, New College, University of Edinburgh, Škótsko

 

Prednáška výstižne prezentuje historické zhrnutie misijnej praxe a vzdelávania v Presbyteriánskej cirkvi v Kórei (Tonghap). Začína s teologickými a praktickými zložkami, ktoré podnietili evanjelizáciu a jej postupný vývin do medzikultúrnej, medzinárodnej misie. Taktiež analyzuje vývoj misijnej praxe PCK. Zameriava sa aj na historický vzťah misijného vzdelávania v štúdijnom programe Presbyteriánskej College a Teologickej fakulty. Cez historický prehľad misijnej praxe a vzdelávanania, článok sa pokúša identifikovať niektoré nedostatky a zdôrazniť hlavné oblasti, ktoré súčasná prax a vzdelávanie misie môže využiť.

Mgr. Michal Valčo, Ph.D.
Ředitel, vyučující
Biblická škola, Martin

S meniacou sa kultúrou v Európe sa mení aj postavenie etablovaných cirkví v spoločnosti. Komunikovať evanjelium v tomto novom prostredí je čoraz ťažšou úlohou pre cirkvi, ktoré boli zvyknuté na svoje stabilné postavenie vo verejno-spoločenskom živote. Správne zareagovať dokážu cirkvi na túto novú situáciu len vtedy, ak pochopia a konštruktívne spracujú dedičstvo minulosti a kultúrny posun súčasnosti. Účinným prostriedkom misie v 21. storočí sa javí byť vzdelávanie, ktoré nielen pomôže vedúcim pracovníkom cirkví analyzovať minulosť, prítomnosť a formulovať teologické posolstvo Biblie, ale ktoré môže slúžiť ako misijný nástroj pre oslovovanie voči evanjeliu ľahostajných a od cirkvi odcudzených ľudí. Deväť ročná skúsenosť vzdelávacích programov Biblickej školy hovorí, že cirkevné školstvo – počnúc od predškolskej výchovy až po univerzitné vzdelávanie – môže byť účinným nástrojom komunikovania evanjelia aj v prostredí, ktoré je inak voči cirkvám (najmä ich bohoslužobnému dianiu) ľahostajné alebo dokonca nepriateľské.

Dokumenty o misii v Českobratrské církvi evangelické

ThDr. Ladislav Beneš
Odborný asistent – Katedra praktické teologie
Univerzita Karlova v Praze – Evangelická teologická fakulta

Dokumenty o misii v Českobratrské církvi evangelické z počátku 80. let reagují na situaci církve, která žije bez privilegií uprostřed společnosti, která se deklaruje jako ateistická. Posláním církve však není pouze reagovat na tuto situaci, nýbrž prostředkovat evangelium o smíření všem lidem. Základem misijní strategie je místní sbor s důrazem na nezákonické pojetí evangelia, službu potřebným a úsilím o jednotu církví.

Historické pozadie a možnosti zahraničnej misie Evanjelickej cirkvi augsburského vyznania na Slovensku

Mgr. Milan Jurík
Odborný asistent – Katedra praktické teologie
Evanjelická bohoslovecká fakulta Univerzity Komenského, Bratislava

Autor v článku podáva stručný náčrt dejín organizovanej vonkajšej (zahraničnej) misie Evanjelickej cirkvi augsburského vyznania na Slovensku od druhej polovice 19. storočia až po súčasnosť.

Směřování Církve československé husitské (CČSH) do Světové rady církví (SRC) v letech 1948-64 a vyučování misiologie na Husově československé bohoslovecké fakultě (HČBF). Křižovatky nacionalismu a ekumenismu v dějinách CČS(H).

ThDr. Jaroslav Hrdlička
Odborný asistent – Katedra církevních dějin a práva
Univerzita Karlova v Praze – Husitská teologická fakulta

Směřování CČS(H) do SRC probíhalo přes šestnáct let (1948-64). I přes původní orientaci na Světový svaz svobodného křesťanství (IARF) se vedení CČS(H) i teologové HČBF snažili od roku 1948 posilovat vztahy k SRC. Dělo se tak za nepřízně představitelů církevní politiky totalitního Československa, kteří si vstup CČS(H) do SRC z politických důvodů nepřáli. SRC pomohla teologii CČS(H) uskutečnit některé aktivity spjaté především s vnitřní misií v této církvi. Do SRC vstoupila CČS(H) roku 1964.

Misiológia so zameraním na rómske komunity: Religiozita Rómov v kontexte vzdelávania misijných pracovníkov na Slovensku

PaedDr.Viktória Šoltésová
Odborná asistentka – Katedra evangelikální teologie a misie
Pedagogická fakulta Univerzity Mateja Bela, Banská Bystrica

Príspevok prináša krátky pohľad na vzdelávanie misijných pracovníkov zamerané na rómske komunity na Slovensku. Religiozita Rómov v Slovenskej republike je krátkym úvodom k druhej časti zameranej na odôvodnenie potreby študijného programu „sociálny a misijný pracovník s rómskou komunitou“. Cieľom je príprava kompetentných sociálnych a misijných pracovníkov s univerzitným vzdelaním pre prácu v rómskych komunitách. Definícia profilu absolventa zahŕňa teoretické poznatky a praktické zručnosti. „Absolvent by mal byť schopný koordinovať realizáciu programov štátnych inštitúcií, projektov cirkví a cirkevných združení a kooperáciu sociálnych a misijných programov.“

Tretia časť príspevku hodnotí úvodný krok prieskumu religióznej orientácie študentov uvedeného študijného programu v Rimavskej Sobote.